Důležitá otázka na úvod -> Co nás čeká?
Množství peněz v české ekonomice neustále roste a čelíme stále většímu riziku inflace.
Aktuální data České národní banky naznačují, že peněžní agregát M2, zahrnující mince, bankovky a vklady na účtech, meziročně narostl o 9 %.
To je významný nárůst, který může mít dlouhodobé důsledky pro ekonomiku České republiky.
Inflace, jak nás upozorňoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman, je vždy spojena s nadměrným množstvím peněz v ekonomice.
Pokud se peněžní zásoba v zemi nekontrolovaně rozrůstá, může to vést k růstu cen a snížení kupní síly měny.
A právě to nás teď může potkat, pokud nebudou přijaty opatření ke stabilizaci situace.
Na jedné straně máme vládu České republiky, která dlouhodobě udržuje uvolněnou fiskální politiku a generuje vysoké schodky státního rozpočtu.
Na druhé straně je měnová politika České národní banky, která podle mnoha ekonomů není tak restriktivní, jak by mohla a měla být.
To vytváří prostředí, kde peněžní zásoba rychle narůstá, což může způsobit problémy v podobě inflace.
Těch meziročně zvýšených 9 % je velký nárůst a lze ho přičíst uvolněné hospodářské politice.
Nové úvěry v bankovním sektoru a emise státních dluhopisů přispívají k nárůstu peněžní zásoby.
A právě tady se dostáváme k problému -> měnová politika České národní banky je podle odborníků nedostatečně restriktivní, aby vyrovnala uvolněnou rozpočtovou politiku vlády.
To je náš problém – máme příliš mnoho peněz v oběhu.
V loňském roce skončil státní rozpočet s deficitem 360 miliard korun.
A i pro letošní rok ministerstvo financí očekává schodek okolo 295 miliard korun.
Tato čísla jsou alarmující, zejména když vezmeme v úvahu, že v letošním červenci dosáhl deficit státního rozpočtu 214,1 miliardy korun, což je druhý nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Vláda sice plánuje silné snižování schodku rozpočtu v následujících 2 letech, ale je otázkou, zda se jí to podaří.
Aktuální návrh předpokládá pro rok 2024 schodek ve výši 252 miliard korun, ačkoliv je velmi pravděpodobné, že se toto číslo ještě změní v nadcházejícím legislativním procesu.
V roce 2025 se pak má deficit dostat na 235 miliard korun, a následně na 220 miliard korun.
Česká národní banka už několik měsíců drží úrokové sazby na 7 %.
Tato politika byla zavedena za předchozího vedení bankovní rady ČNB a aktuální rada ji prozatím ponechává beze změny.
Nicméně, aby dosáhla trvale nižší inflace a zabránila rychlému růstu peněžní zásoby, měla by ČNB podle ekonomů zvážit přísnější měnovou politiku.
To by mohlo zahrnovat další zvýšení úrokových sazeb nebo posílení kurzu koruny.
Je zajímavé poznamenat, že ve vyspělých ekonomikách po celém světě peněžní agregát M2 roste mnohem pomaleji, nebo dokonce klesá.
V některých zemích, jako je Švýcarsko, Spojené státy nebo eurozóna, vidíme meziroční pokles tohoto agregátu.
To je dáno mnohem restriktivnější hospodářskou politikou a menšími deficity veřejných financí.
Celkově vzato, situace v české ekonomice vyžaduje pozornost a opatření ke kontrole růstu peněžní zásoby.
Pokud se nedojde k řádným krokům, můžeme se brzy setkat s výrazným růstem cen a inflací, což by mohlo negativně ovlivnit životy občanů a stabilitu ekonomiky.
Je na čase, aby vláda a Česká národní banka zvážily své další kroky velmi pečlivě a našly rovnováhu mezi fiskální a měnovou politikou, která zajistí stabilitu a růst české ekonomiky.
Současný růst peněžního agregátu M2 v české ekonomice je velikou výzvou, kterou nelze ignorovat.
Inflace, zejména když není pod kontrolou, může mít devastující dopad na životy občanů a stabilitu celého státu.
Proto je nezbytné, aby vláda České republiky a Česká národní banka zvážily kroky k udržení ekonomické rovnováhy.
Zatímco vláda se musí snažit o omezování schodků veřejných financí, Česká národní banka by měla zvážit restriktivnější měnovou politiku, včetně zvýšení úrokových sazeb a posílení kurzu koruny.
Tato opatření mohou pomoci brzdit růst peněžní zásoby a tím udržet inflaci pod kontrolou.
Sám guvernér ČNB se nechal v půlce září v rozhovoru pro Prima CNN slyšet, že žádné snižování úrokových sazeb se v příštích měsících opravdu neplánuje.
Nám celá ta situace kolem inflace a úrokových sazeb připadá jako boj, který vlastně běžný člověk nemůže silou vyhrát.
Člověk může protestovat proti drahotě, na to má skutečně právo. Ale vlastně nezmění nic.
Skupina lidí v oblecích, která zpravidla napjatým finančním rozpočtem netrpí, rozhoduje o věcech, které dopady na lidi s napjatým rozpočtem mají.
Jaké to má řešení?
Řešte pouze to, co máte ve vlastních rukou?
Nemáte v rukou růst/pokles cen. Nemůžete poručit, kolik co bude stát. Nemůžete si vybrat, jak vysokou splátku hypotéky budete platit.
Máte ale v rukou kolik a čeho koupíte -> kolik celkově utratíte a udržíte peněz.
Pro běžné lidi je nejlepší způsob, jak bojovat s inflací, udržet peníze a zhodnocovat je nad dlouhodobou míru inflace.
A ta nečiní cca 17 %. To je výkyv, který tady s námi nějaký čas bude, ale zase (doufejme) brzy pomine.
Dlouhodobá míra inflace je 3 %.
Zhodnocujete peníze vyšším úrokem? Ano, aktuálně je kladný úrok na spořicím účtu cca 5 %.
Nicméně až klesne inflace, klesnou i úroky na spořicích účtech.
A co pak?
Napište nám email jako odpověď na tento mail na info@financnikancelar.cz a zanechte nám své číslo.
Nebo vyplňte kontaktní formulář na našem webu.
Můžeme si o Vašich možnostech, jak porazit inflaci, společně a nezávazně promluvit.
Mějte skvělý a úspěšný den!
